Obě metody mají společný postup shora dolů, od obecného (resp. důsledku) k příčinám, tak jak je to v rámci stromového diagramu běžné. Tím ale společné víceméně končí.
Metodu FTA – Factor Tree Analysis, která se označuje také jako FTA-PDCA, sestavil (podle mých informací) ve společnosti VALEO Kazuo Kawashima. Pro efektivní použití metody vždy musí byt dobře popsán problém k řešení. K němu se definují faktory přístupem 4M (Man – Material – Machine – Method). Při použití FTA se tyto faktory vyhodnocuji objektivně nejlépe při porovnání dobrého a špatného dílu, ideálně ze stejné výrobní dávky. Protože se pracuje s reálným (vadným) dílem, používá se tato FTA pro analýzu všech kořenových a dalších potenciálních příčin v případě reklamací a/nebo výskytu vadných kusů.
Účelem aplikace metody FTA – Fault Tree Analysis (Analýza stromu poruchových stavů), popsané normou ČSN EN 61025, je nalezení všech základních událostí, které mohou vést k výsledné nežádoucí. Všechny tyto události jsou sestaveny do stromového diagramu, kde jsou znázorněny jejich vazby a vztahy. Rozdílné je především to, že mezi událostmi se analyzují také jejich logické vazby, v nejjednodušším přiblížení v podobě logického součtu nebo logického součinu. Uvědomění si těchto vazeb je výhodné jak v oblasti logického součinu, kdy pro zamezení vzniku nežádoucí události stačí eliminovat i událost s nižší pravděpodobností výskytu, tak v oblasti logického součtu, kde se vzájemnou kombinací událostí pravděpodobnost výskytu výsledné události zvyšuje. V obou případech lze pomocí jednoduchého vzorce vypočítat pravděpodobnosti výskytu událostí ve vyšší větvi. Díky tomu je velmi výhodné tuto FTA aplikovat ve fázi vývoje produktu společně s D-FMEA.